Začněte tady
První základy italštiny
Krátká orientace pro první věty — bez učebnicové teorie.
1. Italština se čte poměrně pravidelně
Samohlásky a, e, i, o, u vyslovujte jasně. Nejdůležitější je hlídat kombinace písmen, ne hádat podle češtiny nebo angličtiny.
- c + e/i zní přibližně jako č: cena, cinema.
- ch + e/i vrací tvrdé k: che, chi.
- g + e/i zní přibližně jako dž: gelato, giro.
- gn je blízko českému ň: lasagna, signore.
2. Neuspěchejte dvojité souhlásky
V italštině se opravdu vyslovují delší a mohou rozlišit slova. Udělejte před nimi malou pauzu: pala × palla, casa × cassa.
Přízvuk bývá často před koncem slova; když je na poslední slabice, italština jej píše: città, perché, caffè.
3. Pět vět pro první kontakt
Buongiorno. — Dobrý den.
Buonasera. — Dobrý večer.
Per favore. — Prosím.
Grazie. — Děkuji.
Non capisco. — Nerozumím.
4. Avere není jen „mít“
Italové slovesem avere popisují i některé stavy. Neříkají doslova „jsem hladový“, ale „mám hlad“.
Ho fame. — Mám hlad.
Ho sete. — Mám žízeň.
Ho freddo. — Je mi zima.
Ho caldo. — Je mi teplo.
Ho fretta. — Spěchám.
5. Člen napoví rod slova
Italština má mužský a ženský rod. Učte se nové podstatné jméno hned se členem: il libro (kniha), la casa (dům), l'amico (přítel). Často pomůže koncovka: -o bývá mužský rod a -a ženský, ale existují výjimky.
Na cestách stačí začít s celými spojeními: un caffè, una camera, il conto. Pravidla se postupně přirozeně usadí.